Při kontrole statistik našeho webu ve službě Google Analytics jsem mimo jiné zjistil, že nezanedbatelné množství lidí přišlo na Promonarchii.cz díky odkazům z Wikipedie (samozřejmě vedle dalších zdrojů, jako jsou Facebook a web Koruny České).

Nejvíce čtenářů přišlo na náš web celkem pochopitelně prostřednictvím odkazů z obecných stránek, jako je Monarchie nebo Monarchismus, kde je web Pro monarchii uveden mezi tematickými externími odkazy. Zajímavé ale je, že mnoho lidí přišlo i z dalších článků, kde je náš web uveden jako zdroj určité informace, například články Habsbursko-lotrinská dynastie (v souvislosti s následnictvím českého trůnu) nebo Džigme Khesar Namgjal Wangčhug (v souvislosti s bhútánskou královskou svatbou).

Z tohoto důvodu se nabízí dobrá možnost, jak pomoci přivést nové návštěvníky na web Promonarchii.cz a naopak přinést zde zveřejněné informace většímu počtu lidí: Odkazovat ze článků na Wikipedii na náš web.

Samozřejmě nám nejde jenom o prezentaci našeho webu, ale o monarchismus obecně, a tak stejný postup můžete klidně uplatnit i u jiných internetových stránek, které mohou být dobrými zdroji pro monarchistickou problematiku.

Jak na to

Bylo by zbytečné rozepisovat se tu o tom, jak se přispívá do Wikipedie. Pokud jste to ještě nedělali, ale chtěli byste to zkusit, nejlépe Vám poslouží přímo Nápověda na české Wikipedii.

Odkazy na zdroj informací se vkládají pomocí značek <ref>odkaz</ref>. Navíc je třeba na konci článku uvést značku <references />, která určuje místo, kde se ve výsledné podobě článku reference zobrazí. Jako odkaz se vkládá buď jen webová adresa, pokud možno však i s názvem citované stránky nebo článku, případně dalšími informacemi. Nejlepší je pak použít složitější šablonu jako je {{Citace elektronického periodika}}. Pro detailnější návod se podívejte na článek o referencích v nápovědě Wikipedie. Konkrétní použití se pak nejlépe naučíte, když se podíváte na jednotlivé články, například ty výše uvedené. Jako příklad můžeme uvést citaci ve článku o Habsbursko-Lotrinské dynastii:

Otázkou následnictví českého trůnu se teoreticky zabývá [[Petr Nohel]], jehož texty převzal nezávislý portál českých monarchistů,
  <ref>Petr Nohel: [http://promonarchii.cz/index.php/zajimavosti/221-soucasni-naslednici-ceskeho-trunu Současní následníci českého trůnu], Pro monarchii, nezávislý portál českých monarchistů, 1. 4. 2011, převzato z Monarchistického zpravodaje č. 31, zpravodaje Koruny české, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska, březen 2011</ref>

Nezaujatý úhel pohledu

Při editaci Wikipedie je však třeba dbát na základní, posvátné pravidlo, což je Nezaujatý úhel pohledu (často zmiňován pod zkratkou NPOV podle anglického Neutral Point of View). O co se jedná? Nechme promluvit Wikipedii samotnou:

Nezaujatý úhel pohledu znamená, že články by měly být psány nezaujatě a korektně představovat všechny většinové a významné menšinové názory publikované věrohodnými zdroji v přibližném poměru rozšíření každého z nich. Při určování přibližného poměru rozšíření zvažujeme zastoupení pohledu ve věrohodných publikovaných zdrojích a kvalitu takových zdrojů. Porušení této zásady může nastat několika způsoby včetně hloubky podrobností, délky textu, důležitosti umístění a vzájemného srovnávání tvrzení. Obdobný princip platí pro obrázky, vnitřní odkazy, interwiki odkazy, externí odkazy a kategorie. Pohledy velmi malých menšin by neměly být zahrnuty vůbec s výjimkou článků, které se jimi přímo zaobírají. Takové články by měly objasnit, že představený názor je menšinový, a měly by ho v dostatečné míře konfrontovat s většinovým pohledem, aby neuvedly čtenáře v omyl. Srovnání různých názorů musí být založeno na spolehlivých sekundárních zdrojích, které takové srovnání přímo provedly, aby se předešlo vlastnímu výzkumu.

Princip nezaujatého úhlu pohledu je často špatně chápán. Neznamená, že by články měly dodržovat jeden „objektivní“ a nezávislý pohled nebo že by měly obsahovat jen „věcné“ údaje. Princip říká, že bychom měli věrně představit soupeřící názory, bez stranění některému z nich. Články by neměly hodnotit, ale ani naznačovat, že některý názor je správný.

Tento princip umožňuje spolupráci lidí různých, i konfliktních názorů (a zároveň na spolupráci wikipedistů s různými pohledy spoléhá). Princip nezaujatého představování různých pohledů je jedním ze základů, výhod i odlišností Wikipedie.

Potřeba jistých pravidel pro fungování otevřené internetové encyklopedie je pochopitelná. Bez nich by se z informačního zdroje stalo místem střetávání konfliktních ideologií a osobních názorů, kde by zvítězil ten nejagresivnější editor. Proto ani po Vás rozhodně nechceme, abyste tato pravidla porušovali, ale místo toho abyste využili možnosti, které poskytují.

Nemá smysl do článku o České republice psát, že legitimní hlavou státu je vlastně arcivévoda Karel – taková editace si říká o to, že bude za chvíli vrácena zpět a v horším případě bude její autor potrestán za vandalismus. Je ale možné do článku o českém království napsat, že dle mínění českých monarchistů je arcivévoda Karel legitimním následníkem českého trůnu v případě, že bude království obnoveno – a doložit to vhodným odkazem.

Nemá smysl do článku o republice či monarchii vkládat argumentu ve prospěch monarchie a dokládat je odkazy na Promonarchii.cz – takový zdroj by byl v této otázce pokládán (celkem oprávněně) za zaujatý. Je ale možné do článku o monarchistech napsat, jakými argumenty zdůvodňují své vlastní přesvědčení o kvalitách monarchie – a doložit to vhodnými odkazy.

Jak tedy psát, abychom podpořili monarchistické myšlenky a citovali monarchistické zdroje, které by byly relevantní, ale zároveň nebyly odmítnuty jako zaujaté? Osobně vidím dvě základní oblasti:

1. Zanedbávaná fakta. Odehraje-li se nějaká zajímavá událost například v souvislosti s členem některé panovnické dynastie nebo s určitou monarchistickou organizací a česká média o tom mlčí, je zcela v pořádku dát na Wikipedii do životopisu dané osoby nebo do informací o dané organizaci odkaz na článek či reportáž, která o tom vyšla zde. Nebo, bude-li chybět na Wikipedii článek o nějaké osobnosti, o které bude dostatek informací zde, je možné vytvořit článek a odkázat na informace napsané zde. A podobně. Dokud půjde o dobře doložitelná fakta a nikoli názory či postoje, může je i náš web být dobrým zdrojem.
2. Názory monarchistů. Výše uvedený text na Wikipedii říká, že jednotlivé většinové a menšinové názory by měly být publikovány v přibližném poměru, v jakém jsou v dané oblasti rozšířeny, a pohledy velmi malých menšin by měly být zastoupeny jen v článcích, které se jich přímo týkají. O monarchistech se dá snadno říct, že jsou velmi malá menšina (ačkoli se to těžko přesně měří), a tak nemá smysl vnucovat názory monarchistů do článků o otázkách, které se monarchie a monarchismu vůbec netýkají. Na druhou stranu existuje množství oblastí, kde by z principu věci měly monarchistické názory zaznít, byť třeba jen jako alternativa k republikánským. Může jít o problémy aktuálně politické (debaty o volbě prezidenta), historické (interpretace vzniku republiky), filosofické (problematika státu a vlády) a další. Jistě sami na něco takového přijdete.

Samozřejmě že i při nejlepší snaze dodržovat tato pravidla se člověk může občas střetnout s někým, kdo má na věc jiný názor. Někdy je otevřen diskusi (pro méně znalé: k tomu slouží záložka diskuse u každého článku), někdy méně a občas si trvá na názorech, které nám mohou připadat zcela zcestné. V každém případě je ale dobré zůstat konstruktivní, pokusit se dojít ke kompromisu a i v případě neúspěchu neházet flintu do žita. Ostetně nejste na Wikipedii sami – několik monarchistů se před pár lety sdružilo ve Wikiprojektu Monarchismus a přestože stránka tohoto projektu samotného působí dávno opuštěně, jeho účastníci jsou na Wikipedii i nadále aktivní (a někteří z nich jsou možná i mezi čtenáři tohoto článku 🙂 ).